DEMO EDUMEDIC
1/2

Alergická rinokonjunktivitida jako projev celkového alergického onemocnění

Doc.MUDr.Jaromír Bystroň, CSc.

Oddělení alergologie a klinické imunologie FN Olomouc

 

 

 

                                                                       Úvod

Alergická rýma je velice časté onemocnění mezi naší populací. Dá se říci, že v posledních třiceti letech její incidence narůstá. Není to onemocnění, na které se umírá, takže se  nebere jako onemocnění moc vážné, ale tím, že postihuje velkou část populace, tak významným způsobem ovlivňuje kvalitu života pacientů, kteří alergickou rýmou trpí. Rovněž zvyšuje náklady na ošetřování onemocnění a z toho důvodu můžeme říci, že je to onemocnění velice závažné.

 

Prevalence výskytu alergické rýmy a astmatu v ČR

Na obrázku vidíme, jakým způsobem narůstá četnost onemocnění alergickou rýmou. Jsou to data Ústředního zdravotního ústavu pro informace a statistiku. Jak je vidět, tak za posledních 20 let narostl počet alergií ze 16,9 % na 28,7 % v roce 2010. U astmatu je to z 3,8 % na necelých 9 %. A co se týče alergické rýmy, která je nejčastějším projevem alergického onemocnění u nás, z 5,7 % na 18,9 %.

 

Obr. 1: Prevalence výskytu alergické rýmy a astmatu v ČR.

ÚZIS

1996

2005

2010

Alergie (%)

16, 9

24, 7

28,7

Astma (%)

3, 8

6, 7

8,6

Alergická rýma (%)

5, 7

13, 7

18,9

 

 

Postižení populace v ČR

Dalo by se říci, že každý druhý člověk v ČR má geny pro alergii. Tak jak byl v poslední době odhalen lidský genom, bylo zjištěno, že 59 % lidí má v sobě geny pro alergii, čili má tu vlastnost, aby se u nich alergické onemocnění vyvinulo. Neznamená to ale, že se u každého toto onemocnění skutečně vyvine.  Zatím naštěstí máme pouze jednu čtvrtinu, čili 25 % manifestních alergiků, kteří se projevují nějakým alergickým onemocněním. Dá se říci, že tady u nás v ČR skoro každý druhý má  geny pro alergii, každý čtvrtý mezi námi je už manifestní alergik a to tak, že každý šestý má alergickou rýmu, každý desátý exém a každý dvanáctý má astma.

Na velké evropské konferenci alergologické v Barceloně před necelými deseti lety (EAACI 2008, Barcelona) byl vyřčen předpoklad, že v roce 2015 bude už každý druhý člověk manifestní alergik. Naštěstí se to ještě nepotvrdilo. Zdá se, že ten trend se určitým způsobem zastavil. Nicméně v současné době v každém případě registrujeme v Evropě kolem 100 milionů alergiků, z čehož čtvrtina jsou děti. Náklady na péči o takové pacienty se pohybují kolem  25 mld. EUR za rok, což je určitě nezanedbatelná částka. Co je důležité: Je třeba si uvědomit, že alergie nás může zaskočit jak v dětství, tak v dospělosti. Že se může projevit kdykoliv. Nemusí se projevovat pouze v  dětském věku.

 

Závažnost alergické rinokonjunktivitidy

Co se týče závažnosti alergické rýmy, rinokonjunktivitidy, je tady stoupající prevalence. Když si uvědomíme strukturu zastoupení alergiků v naší republice, tak ta pohybuje mezi nějakými 5 až 30 % podle toho, ve které oblasti to sledujeme. Průměr se pohybuje mezi 10 až 25 %. Čili vysoká prevalence. Jak už jsme podotkli výše, zdá se, že se ten trend jakoby zastavuje.

Nejčastější otázkou většinou bývá, proč došlo za posledních 40 či 50 let k takovému obrovskému nárůstu. Určitě nedošlo k radikálním změnám v genomu, v genetické základně. Spíš, a jednoznačně se to poslední dobou ukazuje, že je to právě zapříčiněno vlivem zevního prostředí, které působí na geny a buď manifestuje, buď vyprovokuje  vznik této alergie, anebo nevyprovokuje. Čili je to otázka zevního prostředí, ve kterém žijeme. 

Je třeba si uvědomit, že za posledních 50 let došlo k významným změnám v životním stylu lidí. Lidé přecházejí z vesnic do města, dochází k nakupení obyvatelstva, k hromadné dopravě, k obrovskému  rozvoji automobilové dopravy a tím pádem také emisí z automobilové dopravy, rozvíjí se průmysl, takže najednou tu máme velké množství průmyslových polutantů, emisí, výraznou chemizaci potravin. Ve zdravotnictví přibylo množství léků, potravinových doplňků a to vše se může negativním způsobem odrážet právě na genetickém základu těch lidí, kteří mají vlohu pro alergické reakce.

Na obr. 2 je uvedena prevalence. Navíc je  třeba si uvědomit, že alergická rýma je onemocnění, které významným způsobem ovlivňuje výkonnost pacientů, snižuje kvalitu jejich života, snižuje jejich možnost kulturního vyžití, sportování. A je tady také vztah k jiným chorobám.

Není to pouze o nose. Zánět, který začíná v nose, se může rozvíjet do přínosových dutin, může se rozšiřovat na sliznici a podslizniční pojivo spojivky. Dále se může rozšiřovat do hltanu a do průdušek ve formě průduškového astmatu. Takže v tom tkví nebezpečí. Tím, jak se alergie projeví alergickou rýmou, tak je to manifestace, že dotyčný člověk má schopnost alergicky reagovat. Znamená to, že se u něj může projevit jakékoliv alergické onemocnění. Čili bereme to jako klinickou manifestaci atopického fenotypu.

 

Obr.2: Rinokonjunktivitida – součást alergického zánětu v celých dýchacích cestách

 

O ekonomických důsledcích už jsme se zmínili. Je to otázka léčby samotné, otázka dojíždění k lékařům a všechno to, co je s tím spojeno. Samozřejmě také omezení výkonnosti, ať už je to u dětí ve škole, nebo u dospělých v zaměstnání, kde je vyžadována pozornost. Právě alergickým postižením nosu a spojivek dochází k významnému snížení výkonnosti, pozornosti, soustředěnosti a to může ovlivňovat pracovní výkon.